Průvodce po skanzenu

 

Plánek skanzenu


1. Vrata s vrátky, sloupy a část oplocení - hlavní vchod  do muzea

Kopie vjezdu od památkově chráněné usedlosti  č.p. 65 v Oskořínku (okr. Nymburk).
Na cihlových sloupech byly osazeny pískovcové vázy z počátku 19. století, pocházející z podobného vjezdu v téže obci. Vstupní  část muzea byla rekonstruována jako vjezd do bohatého statku v okolí Nymburka.
 
2.  Roubená chalupa

Chvalovice č.p. 9 (okr. Nymburk), pocházející asi z roku 1785. Do PNM byla přenesena v roce 1974.
V muzeu zastupuje nejběžnější a nejrozšířenější typ obydlí na polabské vesnici - tzv. trojdílný dům komorového typu s jednou světnicí, síní a komorou. Roubená zůstala jen světnice, ostatní část domu i s chlévem  byla v druhé polovině 19. století přestavěna z nepálených cihel. V síni pod komínem je otevřené ohniště, do něhož ústí pec s tělesem v rohu světnice. Nejzajímavější částí domu je bohatě skládaná lomenice s kuželovým  kabřincem a makovičkou.

 
3. Roubený dvouprostorový špýchar

Mcely č. p. 46 (okr. Nymburk), pocházející z přelomu 18. a 19. století, přenesen roku 1985.
Dvouprostorový špýchar, sroubený z hrubě opracovaného smrkového dřeva, vně neomazaný. Má vzácně dochovanou valbovou střechu s holubníkem v podstřeší.

 
7. Roubená chalupa

Pocházející z osady Draho u Chleb č. p. 7, kde byla postavena v roce 1766 a do skanzenu přenesena  r. 1972.

Tato nevelká dvoutraktová stavba představuje v muzeu přechodný typ mezi  nejběžnější  jednotraktovou chalupou a stavebně  složitým  zděným polabským statkem. Tvořila obytnou  část kdysi  bohaté usedlosti. Protože  v době založení stavby se v Polabí roubení běžně neomítalo „do kožichu“, zůstala  i zde bez omítky. V přední části domu je vedle světnice hospodáře s pecí ještě nevytápěná světnička výměnkáře. Obě místnosti jsou přístupné ze síně s otevřeným ohništěm. Ze síně se také vchází do spížní komory, zatímco přístup do komory špýcharové je ze zápraží. Štít chalupy je prostě bedněný, na vrcholu ukončený valbičkou. Hospodářská část usedlosti - chlévy s kůlnou, původně  rovněž roubené, byly dodatečně vyzděny z nepálených  cihel a v tomto stavu také rekonstruovány. Neobvyklá je valbová střecha  nad zadní částí domu.

 
8. Roubený špýchar z Mladoboleslavska

Vlkava č. p. 9 (okr. Mladá Boleslav), pocházející z konce 18.  století, přenesen roku 1968.
Jedná se o menší dvouprostorovou stavbu s pavláčkou, roubenou z borových  trámů, vyspárovaných hliněnou mazanicí. Sedlová střecha je ukázkově  pokryta došky, kdysi nejrozšířenější krytinou v Polabí.

 
10. Roubená sušárna  na ovoce z Rožďalovicka

Břístev u Rožďalovic č. p. 24, počátek 19. století, přenesena  roku 1967.
Malá dvouprostorová dřevěná stavba se sedlovou střechou se skládá z krbového topeniště s velkým komínem a z větší uzavřené komory, vybavené  cihlovým výhřevným tělesem a regály na lísky s ovocem. Pod nízkou  podsíňkou  se připravovalo ovoce na sušení a vařila povidla.

 
11. Zvonička

Kozovazy (okr. Kolín), přelom 18. a 19. století, přenesena  roku 1967.
Tento typ zvoničky byl častý na Českobrodsku.  Má  zajímavý tvar - tzv. „dvoják“  s vsazeným břevnem pro zvonek. Zvonička je  usazena  v masivním kruhovém  podstavci a kryta kuželovou  šindelovou  stříškou.

 
13. Roubená rumpálová studna

Nymburk, č. p. 243, první polovina 19. století, přenesena a rekonstruována  v roce 1967.
Pochází ze dvora tzv. Brzorádova  domu v Nymbrce, památného pobytem B. Němcové v letech 1848-1849.
 
14. Sloupový  holubník

Opolánky pod Oškobrhem č. p. 7 (okr. Nymburk).
Celodřevěný šestiboký čtyřpatrový holubník je už jen kopií posledního kdysi  rozšířeného typu.
 
15. Staročeská chalupa

Přerov nad Labem č. p. 19, postavena v první polovině 18. stoeltí, objekt „in situ“.
Stará kamenná stavba si zachovala  původní dispozici. Jsou zde dvě světnice  s komorami pro hospodáře a výměnkáře. Vchází se do nich z malé síňky, za níž je černá kuchyň. Ta má valenou klenbu, ústící do mohutného komína. Zachovalo se i otevřené ohniště a prostor, odkud byla vytápěna pec ve výměnku (zbořena) a krásná kachlová kamna ve světnici hospodáře. Zajímavé jsou při vchodech do světnic malé výklenky s tahy do komína - krbečky, sloužící k osvětlování místnosti a druhotně též k ohřívání jídel. Trámovými stropy, doškovou střechou, bohatě skládanou lomenicí a podsíní se třemi  vyřezávanými sloupky byla chalupa opatřena  na konci 19. století.
Památkově chráněný objekt.

 
16. Roubené chlívky z Dymokurska

Nouzov č. p. 6 (okr. Nymburk), z konce 19. století, přeneseny r. 1972.
Tato stavbička byla hospodářským doplňkem chalupy. Dolní dvouprostorová  část byla určena pro prasnici a krmníka, nahoře byly kurníky a holubník. Tento typ chlívků byl v kraji velmi rozšířený. Nacházel se většinou u hnojiště  spolu s budkou záchodu.

 
18. Brána s brankou

Kozovazy (okr. Praha - východ), z roku 1793, rekonstrukce.
Nahradila  prostý vjezd do dvora  myslivny in situ. Originální jsou kuželky, pískovcová ostění a klenák s letopočtem 1793. Rekonstruovaná brána  z Kozovaz je příkladem honosného vjezdu do selské usedlosti z Českobrodska, na níž se působivě uplatnilo klasicistní tvarosloví.

 
19. Brána s brankou z Poděbradska

Kouty č. p. 8 (okr. Nymburk), zač. 19.  století, kopie zhotovena v roce 1975.
Druhý vjezd do dvora myslivny byl opatřen  kopií  jiného  typu  brány barokních tvarů. Originál s bohatou  štukovou výzdobou a „sluncovými“ vraty dosud stojí in situ.

 
21. Roubený špýchar

Křinec (okr. Nymburk), ze dvora římskokatolické  fary, druhá  polovina 18. století, přenesen roku 1980.
Jednoporostorový, přepažený,  srub na kamenné podezdívce  s valbovou střechou a využitelným půdním prostorem. Stavba sice panská, ale dokládající mistrovství starých lidových tesařů.
 
22. Patrový špýchar

Mrzky č. p. 1 (okr. Kolín), datován rokem 1782, přenesen roku 1971.
Tento velký špýchar je považován za poslední doklad v Polabí kdysi rozšířeného chmelařství. Roubené trojprostorové patro špýcharu je usazeno  na dvě ohradní zdi a tři mohutné pilíře z hrubě opracovaného kamene. Zvláštní půvab celé stavbě dodává pěkně vyřezávané bednění pavlače.

 
24. Veřejná studna

Dobrovice (okr. Mladá Boleslav), druhá polovina 18. století, přenesena roku 1971.
Studna stával na prostranství před panským špitálem. V muzeu byla rekonstruována přesně podle dochovaných dokladů. Složitý mechanismus s palečnicovým kolem dokládá vyspělost zaniklého sekernického řemesla před 200lety.

 
26. Chalupa

Dymokury č. p. 57 (okr. Nymburk), postavena kolem roku 1770.
Poměrně malá chalupa bezzemka s tradiční trojdílnou dispozicí (světnice, síň, komora). Je roubena z mohutných dubových trhanic (typické pro oblast Královéměstecka), uvnitř i vně omítnutá. V roce 1912, v souvislosti se změnou majitele, prošla větší stavební úpravou a v tom stavu byla také v muzeu rekonstruována (zvýšený krov a půda, přistavěn malý zděný chlév s přístodůlkem, vybourána pec ve světnici a nahrazena  menší pecí s udírnou v síňce).

 
27. Roubená chalupa z Královéměstecka

Střihov č. p. 45 (okr. Nymburk) z roku 1770, převezena roku 1984
Typické obytné stavení, skládající se z velké světnice, síně s vydělenou   černou kuchyní a komory. Bylo sroubeno  z dubových trámů a omazáno  („v kožichu“). Do PNM byl objekt přenesen ve stavu z roku 1860, kdy po  převedení živnosti z otce na syna byly provedeny některé větší stavební  zásahy: velká komora byla přepažena na tmavou část k ukládání zásob a drobného domácího inventáře, v přední světlé komoře byl zřízen výměnek. Všechna malá okna byla nahrazena většími a ve světnici vedle pece místo  původních výhřevných kamen se objevil sporák. Roubené chlévy se do doby přestěhování nedochovaly a v muzeu musely být podle dochovaných stop znovu postaveny.
 
28. Roubený špýchar z Královéměstecka

Vinice  č. p.  8 (okr. Nymburk), polovina  19. století, přenesen 1984.
Masivní jednoprostorová stavba, sroubená z dubových trámů, se spárami vyplněnými hliněnou mazanicí. Sedlová střecha překrývá i malou  podsíňku.
 
29. Roubená chalupa

Kovanice č. p. 29 (okr. Nymburk), postavena kolem r. 1800, přenesen roku 1985.
Jedná se opět o typickou chalupu z vesnic kolem Poděbrad a Nymburka, jejíž vnitřní dispozici tvoří světnice, síň a komora. V průčelí je úzká podsíňka, podpíraná dvěma profilovanými sloupky a jednoduchý bedněný štít s malou valbičkou. Stavba je roubena z borových trámů a vně jen obílena. Vnitřek byl do doby přenesení několikrát zmodernizován, takže rekonstruovaný interiér je příkladem změn ve způsobu bydlení během 19. století.

 
30. Malá chalupa z Rožďalovicka

Pojedy č. p. 4 (okr. Nymburk), první polovina 19. století, přenesena roku 1987.
Chalupa byla původně používána jako  obydlí čeledína a výměnek. Je roubena ze smrkových trámů a  sedlová střecha překrývá i částečně  uzavřenou kůlnu za obytnou částí. Ve  světnici je místo pece starý kachlový sporák, v síňce pod komínem otevřené topeniště a malá komora nemá  přímé osvětlení.
 
31. Celodřevěná  stodola

Jabkenice č. p. 50 (okr. Mladá Boleslav), počátek 19. století, přenesena roku 1986.
Jedná se o ojedinělý typ stodoly, který se vyskytoval pouze v nejsevernější  části Nymburska a přilehlé oblasti Maldoboleslavska. Základem konstrukce  stěn je masivní  trám z tesaných hranolů, dolní polovina je  vodorovně bedněná, v horní části jsou pole v rozích zavětrována ondřejskými kříži a vyplněna svisle štěpinami.

32. Roubený špýchar z Královéměstecka

Vinice  č. p.  25 (okr. Nymburk), polovina  19. století, přenesen 2000.
Masivní jednoprostorová stavba, sroubená z  dubových trámů, se spárami vyplněnými hliněnou mazanicí. Sedlová střecha překrývá i malou  podsíňku.

 
33.   Roubený špýchar z Mladoboleslavska

Všejany č. p. 10 (okr. Mladá Boleslav), pochází z přelomu 18. a 19. století, přenesen roku 2008.
Dvouprostorový špýchar, typický pro zdejší kraj, sroubený ze smrkového a borového dřeva a vymazaný hliněnou mazanicí. V sedlové střeše s bedněnými štíty je vikýř na půdu.

 

 

Webdesign by