Smutná zpráva

Aranka Součková Daňková

* 5. 4. 1954     † 18. 2. 2021

Před několika dny nás všechny zasáhla smutná zpráva o předčasném skonu naší dlouholeté kolegyně Aranky, která prohrála svůj boj se zákeřnou nemocí. Aranka pracovala na pozici restaurátorky-konzervátorky v Polabském muzeu od roku 1975 až do konce roku 2020. Poslední rok však její vážné onemocnění zapříčinilo dlouhodobou pracovní neschopnost. Ve své laboratoři, nejprve v Polabském muzeu v Poděbradech a od roku 2009, v nové a moderní laboratoři, ve Vlastivědném muzeu Nymburk, se věnovala restaurování a konzervování hlavně archeologických nálezů. Její specializací bylo restaurování a konzervování archeologický kovů a hlavně skla a také keramiky. Její pracovní pole ale v muzejní laboratoři nebylo jen o archeologii, ale i o dalších předmětech z různých období a materiálů. Současně také dohlížela na klimatické podmínky předmětů v depozitářích a expozicích a snažila se, aby ve spolupráci s kurátory byly vytvářeny nejoptimálnější podmínky pro uložené sbírkové předměty. Při požadavku kurátorůna restaurování, například obrazů či plastik, které nebyly Arančinou specialitou, vždy věděla na koho se obrátit, případně přes své kolegyně či kolegy z oboru sehnala kontakt. O nich měla skvělý přehled, neboť se mnoho let pohybovala a v neposlední řadě i zaujala vůdčí místo v Komisi konzervátorů-restaurátorů Asociace muzeí a galerií ČR, kde zastávala pozici vedoucí sekce Středočeského kraje KKR. Své odborné znalosti využívala i při publikační činnosti, kdy se s řadou dalších předních odborníků na konzervování a restaurování podílela na sepsání knihy „Konzervování a restaurování kovů“ (2011). Dalšího svého počinu se již bohužel nedočkala – vydání nové publikace bude již bez její účasti. Své znalosti o restaurování archeologického skla a kovů předávala dál a což ji přivedlo ke spolupráci s VŠCHT v Praze.

Aranka, nejenomže restaurovala sbírkové předměty, ale podílela se na mnoha a mnoha různých muzejních výstavách, a to jak v Poděbradech, tak i později v Nymburce. Podílela se na množství doprovodných programů, které muzeum pořádalo a díky svému dlouholetému působení v muzeu měla i obrovský přehled o životě muzea za poslední více jak 4 dekády… Bohužel se nepodařilo, kvůli předčasnému odchodu, aby své znalosti předala případnému svému nástupci.

Svojí pílí, pracovitostí a milou povahou si po dobu svého působení v muzeu získala všechny své spolupracovníky a v jejich srdcích zůstane vzpomínka na ni navždy uchována.