Aktuálně
Kniha – Přerov nad Labem – autoři: PhDr. Jana Hrabětová, Ing. Jaroslav Kocourek
V roce 2025 vydalo Polabské muzeum, příspěvková organizace knihu s názvem “ Přerov nad Labem“ autorů PhDr. Jany Hrabětové – autorka textů a Ing. Jaroslava Kocourka – autora fotografií a grafické úpravy.
Přerov nad Labem – starobylá obec ležící v úrodném středním Polabí se připomíná už v roce 993 jako dar sv. Vojtěcha právě založenému klášteru v Praze – Břevnově. Ke správě kraje byla tehdy na břehu Labe postavena tvrz, později přestavěná na renesanční zámek. V roce 1870 se majitelem panství stal arcivévoda Ludvík Salvátor Toskánský, známý cestovatel, spisovatel a velký milovník umění. Ten mimo jiné koupil bývaloou panskou kovárnu a po vzoru „české chalupy“ z Jubilejní výstavy v Praze (1891) ji
upravit a vystavit v ní národopisné předměty, sebrané v obci a okolí. Zasloužil se tak o vznik prvního muzea v přírodě ve střední Evropě. V roce 1967 „staročeskou chalupu“ získalo okresní Polabské muzeum v Poděbradech k vystavení svých národopisných sbírek. V sousedství vznikl tzv. záchranný skanzen, kam měly být přenášeny vybrané lidové stavby a ukázky zanikajícího lidového umění. V současnosti se zde v průběhu roku pořádají nejrůznější sezónní výstavy z vlastních národopisných sbírek. V blízkosti Přerova se nacházejí přírodní rezervace chránící především rostlinstvo typické pro Polabí.
Knihu je možné zakoupit v Polabském národopisném muzeu v Přerově nad Labem a v Polabském muzeu v Poděbradech.

Vzácný korýš poprvé nalezenve středním Polabí
Letošní nález škeblovky rovnohřbeté v polní tůni a kalužích severně od Mochova je vůbec prvním doloženým záznamem ve středním Polabí. Po dlouhých 33 letech byl potvrzen výskyt v oblasti celého Polabí, v roce 1975 byl tento kriticky ohrožený druh zaznamenán u Terezína a v roce 1991 v Dušníkách nad Vltavou na Mělnicku. Škeblovka rovnohřbetá je korýš dorůstající okolo 1 cm vyskytující se od střední Evropy přes jihovýchodní Evropu po Střední Asii. Výskyt v Polabí představuje severní okraj druhového areálu. Obývá menší rybníky, periodické tůně na loukách a kaluže na polích a cestách. Další tři druhy škeblovek se v České republice vyskytují pouze na Moravě.
Nález u Mochova se podařil díky terénnímu průzkumu oblasti přírodovědcem Polabského muzea Martinem Šanderou. Průzkum je zaměřen především na zjišťování výskytu obojživelníků a plazů, zaznamenávány jsou i další vzácné druhy.
https://www.facebook.com/share/v/CNM6vXWJ4gBU2cRX/