Poděbradské sklo

Letošní výstavní sezóna v Polabském muzeu je ve znamení poděbradského skla.

Stálou expozici s nejstaršími výrobky zdejší sklárny doplňuje rozsáhlá výstava, připomínající 150 let existence jediného většího poděbradského průmyslového podniku. Zdejší sklárnu založili v roce 1876 bratři Jan a Augustin Gerhardtové a přenesli sem výrobu skla ze své huti v Posázaví. Vzhledem k tomu, že zde nebyly podmínky pro takové podnikání, sklárna brzy zkrachovala. Teprve když ji v roce 1893 v dražbě koupil zkušený sklářský podnikatel Josef Inwald, rozšířil a zmodernizoval, začala poděbradské sklárna prosperovat. Hlavním programem se stala výroba sifonových lahví a později žárovek, které nacházely odbyt v celém světě. Významný byl rok 1927, kdy se ve sklárně zavedla výroba olovnatého křišťálu a tento druh skla se zde vyrábí dodnes. Krásně broušené křišťálové výrobky za okupace nahradila výroba pro válečné účely.

Nová etapa v historii podniku nastala po jeho znárodnění a po zavedení výroby tzv. olovolisu, levnějšího a velmi žádaného. Po požáru sklárny v roce 1941 došlo k velké přestavbě a pak k rozšiřování o další provozy. Velká pozornost se věnovala budovatelskému hnutí a péči o pracující. V roce 1965 vznikl Nový podnik Sklárny Bohemia Poděbrady, ke kterému byly připojeny další podniky, vyrábějící olovnaté sklo. V té době byla sklárna na vrcholu a prostřednictvím zahraničního obchodu Skloexport šlo odtud přes 90 % výrobků do celého světa. Na poděbradskou sklářskou tradici navazuje i současná akciová společnost „Crystal Bohemia“. Celou historii přibližuje 15 panelů s bohatou fotodokumentací a 12 vitrín s velkou kolekcí skla ze všech období, která je uložena ve sbírkách Polabského muzea.