Slavnosti a oslavy na polabském venkově ve 20. století

Výstava z muzejních sbírek ve velkém sále bednárny.

Její podtitul „Přerov nad Labem v letech 1918-1938“ upřesňuje, že jde o výstavu připravenou z autentických místních materiálů a vlastních muzejních sbírek.  Na vybraných fotografiích jsou zachyceny zdejší církevní slavnosti včetně vyhlášených poutí do nedaleké Staré Boleslavi, tradiční slavení masopustu a dožínek a pak hlavně pestrá činnost místních spolků. K těm největším a nejstarším patřili hasiči a baráčníci, po roce 1919 se k nim přidali Sokolové. Jejich velkou společnou akcí bylo například odhalení pomníku obětem I. světové války, který se nachází v nynějším areálu skanzenu.  Ve třicátých letech se v Přerově hrálo hodně ochotnické divadlo a mnoha slavností se účastnila i přerovská mládež. Společenský život se tu soustředil hlavně do několika místních hospod. Součástí výstavy se proto stala i obnovená „stará hospoda“ a výstavu doplňuje i výběr nábytku „ ve slohu národním“ z konce 19. století. Ve 12 vitrínách po obvodu sálu jsou figuríny s ukázkami baráčnických a dalších krojů a také staré stejnokroje hasičské i sokolské.

Díky množství místního obrazového i dokumentačního materiálu je tu předveden bohatý spolkový život v Přerově nad Labem a nejbližším okolí v letech 1918-1938, do kterého se zapojila jak velká místní baráčnická obec, tak hasiči a sokolové, svou roli v tom hrály i místní církve a školy. Výstava se také stala výjimečnou příležitostí k předvedení bohaté sbírky krojů a svátečního oblečení, uložené v muzejních depozitářích. Vždyť kroje a stejnokroje  byly neodmyslitelnou součástí všech venkovských slavností. A také se po několika letech vrací do sálu „stará hospoda“ (většinou zachovaný inventář původní zdejší hospody Na růžku), důležité místo pro konání většiny oslav. Návštěvníky určitě zaujme i doplňující výstava krásných a bohatě vyšívaných krojů, které sice nepocházejí z tohoto kraje, ani se tu běžně při slavnostech nenosily, ale jsou obdivuhodnými ukázkami ručních prací a vkusu žen ze vzdálenějších oblastí Čech a hlavně z Moravy a Slovenska, kde tradice nošení krojů mnohde trvala až do nedávné doby. Vystavený soubor krojů se do sbírek Polabského muzea dostal hlavně prostřednictvím prvorepublikových sběratelů z městského prostředí.